Deník Arwen Undomiel (Společenstvo prstenu)

10. července 2013 v 22:51 | lufi-peace |  Tajné deníky Středozemě

DEN PRVNÍ:
Dneska jsem se rozešla s Aragornem. Jako dárek k Valentýnovi mi chtěl dát dýmku a pár tříčtvrtečních kalhot, přitom jsem ho jasně požádala o noční košili. Poslala jsem ho pryč z Roklinky.

DEN DRUHÝ:
Jsem znuděná a osamělá. Je mi líto, že jsem poslala Aragorna pryč. Jenže co kdyby po mně chtěl, abych si vzala kudrnatou paruku a poskakovala kolem po kolenách, během našich intimních chvilek? Jsem si jistá, že i ostatní lidé mají podobně divné zvyky. Chtěla bych, aby se mi líbili elfové, ale od toho debaklu s Glorfindelem v Druhém věku, kdy mě obvinil z kopírování jeho účesu, jsem to u svého druhu raději vzdala.

DEN TŘETÍ:
Někdo si zase zkoušel moje šaty. Mám je teď úplně vytahané, obzvlášť ty fialové.


DEN ŠESTÝ:
Legolase dopálilo, když jsem ho obvinila ze zkoušení mých šatů. Řekl, že zpochybňuji jeho mužnost. Jakou mužnost?

DEN JEDENÁCTÝ:
Legolas pořád trucuje. Říká, že od toho incidentu s mými šaty si z něj ostatní elfové dělají legraci. Že prý už ho neberou vážně jako muže. Nejspíš neslyšel, jak o něm můj táta na posledním zasedání Rady řekl, že je ,,ten nejpřiteplenější teploušský elf, který sem kdy vkročil". Nebo tomu nerozuměl, sice je překrásný, ale moc chytrý zrnovna není.

DEN TŘINÁCTÝ:
Tak moc se nudím. Možná opustím Roklinku a vyjedu za dobrodružstvím, nebo za nákupy.

DEN PATNÁCTÝ:
Jela jsem k Rohanské bráně, kde jsem zjistila, že v Rohanu žádná brána není. Ani žádná Banánová republika. Falešná reklama!

DEN SEDMNÁCNÝ:
Jela jsem do Hůrky. Zeptala jsem se Máselníka, jestli teď někdy neviděl Aragorna. On na to: ,,Toho úchylného hobitofila?" Já jsem mu řekla, že asi myslí nějakého jiného Aragorna, syna Arathornova. Odpověděl: ,,Toho týpka "pořád nejsem král", že?" Neodpověděla jsem. S některými lidmi je zbytečné se bavit.

DEN OSMNÁCTÝ:
Už dva dny sleduji Aragorna. Ještě nikdy předtím jsem neviděla hobity zblízka. Najednou mi ta záležitost s kudrnatou parukou a umělýma nohama začíná dávat smysl. Jsem naštvaná.

DEN DVACÁTÝ:
On si neumývá vlasy, když není se mnou?

DEN 24:
Je to jasné. Aragorn je úchylný hobitofil. Očividně se mu líbí ten modrooký hobit Frodo. Sam ho zabije, jestli si na něj něco zkusí.

DEN 25:
Odchytila jsem si Sama, zrovna když se šel podívat po nějakých bylinkách. Vysvětlila jsem mu, jak zabít člověka okamžitě a tiše, pouze za použití vydličky a gumičky. Otočila jsem ho a trošku jsem ho popostrčila směrem k Aragornovi... a nic. ,,Ale vždyť my ho potřebujeme, aby ochraňoval pana Froda, strašidelná elfí paní!"
Hloupý malý hobit, už mi dochází trpělivost.

DEN 26:
Rozhodla jsem se, že se o Aragorna postarám sama. Chtěla jsem mu podříznout hrdlo, jenže mě vyrušilo sténání Toho, kdo nese prsten. Chci Aragorna naštvat tím, že vezmu jeho malého hrdinu na delší projížďku na poníkovi.
Malí hobiti jsou vážně roztomilí, závidím jim.
Nemůžu uvěřit, že pořád musím myslet na hobity. Opakuji si pro sebe:,,Chladná, nedostupná elfí princezna. Chladná, nedostupná elfí princezna." Hlavně nemůžu uvěřit, že stále myslím na toho nazelenalého hobita, který je napůl mrtvý.

DEN 27:
Pronásledují mě Prstenové přízraky. Nuda. Jedu do Roklinky.

DEN 29:
No vážně. Nemůžu se dostat k Tomu, kdo nese prsten, protože Sam je stále u něj. Načapala jsem Aragorna, jak se plížil kolem křoví vedle hobitího ubytování. Tvrdil, že hledá úlomky Narsilu, které ztratil.

DEN 30:
Hobiti jsou tak otravní. V kuchyni je chaos - došli mrkve. V koupelně je chaos - došla nám všechna jahodová pěna do koupele. Legolas šílí - nepustí mě na Elrondovu radu, protože by tam nebyl nejhezčí. Táta je jistě ve stresu. Včera se mě zeptal, jestli mu fialová barva sedí k pleti. Řekla jsem mu, že určitě ne, že on má rozhodně podzimní typ pokožky.

DEN 32:
Celý den jsem se vystavovala na mostě, dokud nepřišel Aragorn. Otevřeně jsem mu řekla, že je hobitofil. On se bránil tím, že Isildur byl také hobitofil a on si jen chce vybudovat kariéru podobným stylem. Řekla jsem mu: ,,Jsi Isildurův dědic, ne Isildur sám." On na to odpověděl: ,,Kéž by jsi byla o něco menší a měla větší nohy."

DEN 40:
Většinu noci jsem strávila s Gimlim. Ty copy! Ta sekera! Jsem ohromená. Už žádní hobiti, od těď chci jen trpaslíky. Možná, jen naposledy, bych se mohla podívat na Sama, jak koupe Froda. Přeci jen jsem ten klíč od koupelny nešlohla z Aragornovy kapsy zbytečně.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 patniik patniik | Web | 11. července 2013 v 18:00 | Reagovat

jela jsem k Rohanské Bráně , ale v Rohanu žadná brána neni :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama