Deník Gluma (Společenstvo prstenu)

5. července 2013 v 23:27 | lufi-peace |  Tajné deníky Středozemě

DEN PRVNÍ:
Šel jsem na sraz anonymních perverzních hobitofilů v Mlžných horách. Ukázalo se, že to byla jen nástraha od Saurona.
Hloupý Sauron.

DEN PÁTÝ:
Skřeti mě drží v zajetí v Barad-dûr. Nutí mě pořád dokola sledovat Delfína Filipa, dokud jim neřeknu, kde je Prsten. Jejich zatracené mučící metody se za ta tisíciletí stále zlepšují. Nevzdám se. Zůstanu silný.

DEN ŠESTÝ:
Skřeti mě nutí dívat se na opakování Fakulty. Nezvládnul jsem to. Řekl jsem jim, kde je Prsten.


DEN OSMÝ:
Uprchnul jsem z Mordoru. Jsem v Kraji. Jem velmi zklamaný, že mi za několik posledních týdnů nikdo neodpověděl na můj seznamovací inzerát v Krajovém týdeníku. ,,Bezzubé, nazelenalé, zapáchající stvoření hledá modrookého kudrnatého Hobita. Měl by mít rád dřepění v temnotách, mazlení se šperky a oslovovat se ve třetí osobě. Nekuřák."

DEN DESÁTÝ:
Konečně jsem narazil na Toho, kdo nese prsten. Je v Roklince, ale nedokážu se k němu přiblížit, protože je stále s jeho společníkem zavřený v koupelně. A taky mám strach z vody, od té doby, co jsem se musel třistakrát dívat na film o delfínovi.
Ugh. Jahody. Nesnáším jahody.

DEN JEDENÁCTÝ:
Pokusil jsem se proniknout na Elrondovu radu v převleku za zahradního trpaslíka. Úspěch. Potom mě ale uklidil do skříně ten otravný Glorfindel, kde jsme byl několik hodin uvězněný, protože Elrond si tu před zrcadlem zkoušel Arweniny šaty a celou dobu brblal něco o Legolasovi, že rozhodně není nejhezčí. Chybí mi ty straré časy, kdy muži byli muži, trpaslíci byli trpaslíci a elfové nosili kalhoty. Ikdyž Legolasova kombinace vysokých bot a sukně má něco do sebe.

DEN TŘINÁCTÝ:
Odešel jsem z Roklinky, sleduji Společenstvo. Poslal jsem Elrondovi anonymní dopis, že mu fialová nejde k pleti. Čekám, že uslyším rozzuřené výkřiky až k Rohanské bráně.

DEN PATNÁCTÝ:
Nemůžu uvěřit, že lidé stále používají tu starou otřepanou balicí taktiku s ,,Rohem Gondoru". Pamatuju, jak Správce zrušil originální plány na Xylofon Gondoru, kvůli rohu, který stejně vypadá hloupě. Teď už vím proč.
Isildurův dědic má smůlu, ten Roh Gondoru nemá (a hobity nijak nezaujalo jeho strniště). Očividně se mu líbí Frodo. Sam ho zabije, jestli si něco zkusí.

DEN 30:
Na Caradhrasu je vážně zima. Všichni chtějí Froda vynést nahoru. Nikdo nechce vynést mě.
Schoval jsem se do Legolasova batohu, ale to neustálé drncání mi nedělalo dobře na žaludek. Bylo mi špatně z jeho sbírky elfích přípravků na vlasy. Doufám, že si ničeho nevšimne.

DEN 31:
V Morii je velká tma. Nemůžu pořádně nikoho očumovat. Slyšel jsem Legolase, jak si stěžoval na svůj těžký batoh a vlhký vzduch v Morii, který škodí jeho pleti. Když se nedíval, Gandalf mu nalepil do vlasů žvýkačku. Ach, ten Gandalf. Vždycky má žvýkačku.

DEN 33:
Setkal jsem se s Balrogem v jeho elegantně upraveném podzemním úkrytu. Byl velmi smutný. Stále mu na Gandalfovi záleží a nosí mu pochodně, aby se v té tmě neztratil. Řekl jsem mu, že nejlepší by bylo, kdyby si o tom všem s Gandalfem promluvil, vysvětlil mu, že ikdyž jsou každý úplně jiný, mají jiné hodnoty a životní styl, a taky k sobě mají odpor, tak jejich vztah je i přes to možný. Balrog řekl, že to jsou je nesmyslné kecy typické pro Nový věk. Poradil jsem mu, že by měl přestat žít Druhým věkem, a žít už konečně přítomností.

DEN 34:
Konverzace mezi Balrogem a Gandalfem neproběhla tak dobře, jak jsem očekával. Skončila brutální smrtí obou dvou. Asi bych nebyl dobrý dohazovač.
Pozoroval jsem hobití mazllící party na skalách. Mě nikdo nikdy nechce obejmout jen proto, že jsem znetvořený a pokrytý slizem. Je to nefér. Gimli není o nic hezčí než já a i tak se s Boromirem pořád muchlá.

DEN 36:
V Lothórienu. Snažil jsem se odlákat ostatní hobity od Toho, kdo nese prsten. Rozmístil jsem všude kolem mrkve, ale můj plán překazil Legolas, který je všechny našel a udělal si z nich masku na obličej. Aragorn mu řekl, že je trapné, když ho s ním ostatní lidé vidí a on má strouhanou mrkev na obličeji. Legolas se bránil, že takhle Aragorn vůbec neomládne. Aragorn podotknul, že vlastně ani nestárne, tak je to jedno.

DEN 39:
Nikdo se o mě nezajímá. Už to nevydržím. Jdu sledovat Toho, kdo nese prsten do Mordoru. Možná, až mu ukousnu prst a ukrandu Prsten, se mnou půjde na hezkou večeři. Nejprve ale musím vymyslet, jak se dostanu přes Sama.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kurokumo-chan Kurokumo-chan | Web | 7. července 2013 v 18:24 | Reagovat

Jedno slovo stačí- ÚŽAS :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama