Student knihomol 2 - leden

22. února 2014 v 19:24 | Lufienne
Za leden jsem přečetla čtyři knihy, to je 890 stránek.



ZhubniStephen King - Zhubni (238 stran)
Bill vždycky býval normální chlapík, právník, co měl svoji milou ženu, dceru a také docela nadváhu. Vše se změnilo, když omylem přejel autem cikánku. Ze všeho ale vyváznul bez trestu, a tak otec oné mrtvé cikánky převzal spravedlnost do svých rukou. Dotkl se Billovy tváře a řekl: "Zhubni!" Bill nad tím jen mávnul rukou, ale po několika dnech, když si stoupnul na váhu, zjistil, že je opravdu o nějaké to kilo lehčí. To byl ale teprve začátek.
Tato kniha byla tak trochu jiná, než na co jsem od Kinga zvyklá. Po všech těch hororech to pro mně bylo docela oddechnutí (nezdály se mi žádné noční můry ani jsem nebyla vyplašená xD). Není tu nic až tak děsivého, jen je to docela poutavý příběh o pánovi, který se musí vypořádat se strašlivou kletbou. Je to docela dobrá kniha, ale rozhodně jsou i lepší...

Johann Wolfgang Goethe - Utrpení mladého Werthera (97 stran)Utrpení mladého Werthera
Kniha Utrpení mladého Wethera je psána formou dopisů, které posílá mladý umělec Werther svému příteli Vilémovi. Tráví nějaký čas na venkově, kde se seznámí s dívkou jménem Lotta, a zamiluje se do ní. Dívka je však zasnoubená s Albertem, takže Werther jí svoje city nedá nijak najevo a raději odjede z venkova. Jeho nové zaměstnání ho však ubíjí, ve společnosti tamějších lidí se necítí dobře, a nakonec se rozhodne vrátit zpátky na venkov, zpátky za Lottou. Jeho city k ní se zase vrátí, ale Lotta se už provdala za Alberta, takže se Werther rozhodne pro jediné (podle něj správné) řešení celé situace - sebevražda.
Tuhle knížku jsem četla už v -říjnu- a šíleně mě zaujala. Teď jsem se do ní dala znovu, jelikož jsme měli ve škole psát charakteristiku romantického hrdiny, a koho jiného bych mohla charakterizovat, než Werthera? Werther je prostě báječný, pořád jsme z toho nadšená, jako při prvním čtení.

InfernoDan Brown- Inferno (422 stran)
Vše začíná v jedné italské nemocnici, kde profesor Langdon leží po úrazu hlavy. Prý měl velké štěstí, že vůbec přežil a že trpí jen dočasnou ztrátou paměti. Než si stihne pořádně utřídit všechny myšlenky, vtrhne do jeho pokoje nějaká žená se zbraní v ruce a zastřelí jednoho z lékařů. Robert a sestřička Sienna z nemocnice uprchnou a schovají se v jejím bytě. Tam Robert zjistí, že má u sebe nějaký podivný váleček, projektor, který jim na zeď promítne Botticelliho obraz Inferno, od něhož se dostanou k Božské komedii od Danta Alighieriho. Právě díky tomuto dílu se dostanou na stopu muže, který se chystá zničit svět.
Jak už jsem tady několikrát psala, Dan Brown je podle mně opravdu chytrý a báječně talentovaný člověk, který dokáže psát velmi poutavé knížky, třebaže se o historii, symbologii a podobné věci vůbec nezajímáte. Inferna jsme se nemohla dočkat a jsem ráda, že mě nijak nezklamalo. Je sice pravda, že když už čtete čtvrtou knihu se stejnou hlavní postavou, která vždy závodí s časem a hledá souvislosti mezi jednotlivými symboly ukrytými po známých městech, některé scény už pro vás nejsou tak napínavé a víte, co od pana Browna čekat. Ale já i tak nikdy nebudu mít dost Roberta Langdona, jeho bystré mysli a hodinek s Mickey Mousem xD Navíc, Dan si vždy dokáže vybrat zajímavé téma a když k tomu přidá zajímavý konec, je to prostě perfektní čtení x)

Jáma a kyvadlo / The Pit and the PendulumEdgar Allan Poe - The Pit and the Pendulum/Jáma a kyvadlo (133 stran)
Jáma a kyvadlo je příběh o muži, který byl odsouzen k smrti. Nachází se ve vězení, připoutaný, leží na zádech a nad ním se houpe velké kyvadlo s ostrou hranou. Pomalu, ale jistě, se spouští čím dám blíž a blíž, přímo k němu.
Pád do Malströmu je o muži, který poslouchá příběh jiného muže, jež přežil pád do vodního víru jménem Malström.
V Předčasném pohřbu se dočtete o několika případech, kdy byli lidé pohřbeni poněkud předčasně a později se vzbudili v rakvi. Vypravěč v této povídce má z předčasného pohřbu šílenou fobii a dělá všechno proto, aby se tomu vyhnul.
Povídky jsem četla zatím jen česky, nějak jsem na tu angličtinu neměla chuť. Ale to příjde. Každopádně Jáma a kyvadlo se mi moc líbilo, bylo to napínavé, jen ten konec se mi moc nelíbil. Pád do Malströmu mě nijak nenadchnul. Předčasný pohřeb byl nejlepší. Bylo to tak strašidelné! Pou dokonale popsal pocity člověka, který se probudil v rakvi, pohřbený. Šel mi z toho mráz po zádech.

ROZEČTENO: Emil Zola - Zabiják
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama