Student knihomol 2 - červen

3. července 2014 v 22:20 | Lufienne
Za červen jsem přečetla šest knížek, to je 1 287 stránek.



Spalovač mrtvolLadislav Fuks - Spalovač mrtvol (154 stran)
Hlavní postavou je pan Kopfrkingl, který pracuje v krematoriu. Je to v podstatě zásadový člověk, který žije celkem v poklidu se svojí rodinou, s manželkou a dvěma dětmi. Jenže časem začne uznávat nacistické myšlení, které u něj vzbuzuje jeho přítel Willi, a zabije svoji manželku, poloviční židovku, a potom i svého syna.
Celou dobu, co jsem to četla, mi přišlo, že pan Kopfrkingl pořád dokola opakuje to stejné. Stále jen dokola a dokola. Dohronady se tam nic nestalo. Až posledních asi 40 stránek to začalo být opravdu zajímavé. Ten konec byl vážně dobrý, ale jinak nic moc. Každopádně ale jako celek se mi knížka líbila.

Ira Levin - Rosemary má děťátko (210 stran)
Mladí manželé Rosemary a Guy se přestěhují do starého bytového domu, před kterým je jejich přítel Hutch varoval. Prý se tu v minulosti odehrálo několik ne příliš pěkných událostí. Manželé na něj ale nedají, rychle se zabydlí a spřátelí se se sousedy Castevetovými. Zanedlouho Rosemary otěhotní. Má z toho obrovskou radost, ale její těhotenství provázejí opravdu silné bolesti a různé komplikace. Teprve až Hutch zemře a odkáže jí knihu o čarodějnictví si Rosemary uvědomí, že tu něco nehraje.
Rosemary má děťátko jsem kdysi viděla jako film a když jsem narazila na knihu, neváhala jsem. Je opravdu čtivá, čte se vážně moc dobře. Navíc příběh je poutavý a musím se přiznat, že jsem byla místy docela vystrašená xD Rozhodně ji všem doporučuji, myslím, že by se mohla líbit.

Moudrost a vtip Oscara WildeaOscar Wilde - Moudrost a vtip Oscara Wildea (206 stran)
Kniha je vlastně sbírka Wildeových epigramů, citátů a různých postřehů. Dočtete se tu, co si myslí teřba o ženách, polotice, společnosti, literatuře atd.
Knížku bych doporučila Wildeovým milovníkům. Já zbožňuji jeho smysl pro humor, tu nadsázku a tak nějak celkově mi přirostl k srdci. Proto se mi tato knížka moc líbila, ikdyž už bych ji příště nečetla takto v tahu, epigramy moc nemusím, já preferuji souvislý text. Taky si myslím, že na některé z jeho citátů musí mít člověk věk, až časem pochopí, co tím chctěl vlastně básník říct. Ale určitě se u toho pobaví i lidé v mém věku.

VerlainePierre Petitfils - Verlaine (473 stran)
Paul Verlaine je jedním z francouzských prokletých básníků. Tato kniha je zaměřená především na jeho život. Dozvíme se tu vše o jeho vztahu k ženám, k Arthurovi Rimbaudovi a dalším umělcům, o životě ve vězení a v nemocnicích. Vše je proloženo jeho básněmi a epigramy.
O Verlainovi jsem vlastně nevěděla skoro vůbec nic, když jsem knihu začala číst. Půjčila mi ji totiž naše profesorka francouzštiny s tím, že je to její hodně oblíbená kniha a že by se mi mohla líbit. Musím říst, že ze začátku jsem z ní byla trochu zmatená, je to hlavně tím, že je tam ohromná spousta jmen francouzských umělců a já v tom měla zmatek. Časem jsem si ale ta hlavní jména zapamatovala a začala jsem být nadšená. Paul byl fakt zajímavý člověk, myslím, že to byl protiva, ale opravdový umělec. Nejvíce mě zaujalo období, kdy se začal přátelit právě s Arthurem Rimbaudem a co potom všechno prováděl... Jeho manželka to s ním musela mít vážně hodně těžké. Verlaine byl totiž vskutku nevšední osobnost. Je smutné, že ke konci jeho života byl tak nemocný, bylo mi ho hrozně líto.

Hodina děsuStephen King - Hodina děsu (125 stran)
Hodina děsu je další ze sbírek hororových povídek od Stephena Kinga. V této knížečce je celkem pět různých příběhů.
Na Stephena Kinga to byla vážně slabota. Já u většiny jeho knížek umírám hrůzou, nebo se alespoň trochu bojím, ale tahle knížka se mnou ani nehla. Z těch pěti povídek se mi líbil Textový procesor bohů, kde jeden muž dostal počítač a cokoli do něj napsal, stalo se skutečností. Docela k zamyšlení. A super byl ještě Prám. Čtyři studenti jsou uvěznění uprostřed jezera na starém prámu. Ve vodě je totiž nějaká podivná skvrna, která světélkuje a zvětšije se, očividně je chce všechny pohltit. A k těm ostatním povídkám... Nevím, nějak jsem se v nich ztrácela nebo co, nějak mě nezaujaly.

Philip Roth - Umírající zvíře (119 stran)
Příběh vypráví vysokoškolský profesor David Kepesh, jehož slabostí je ženská krása. Milostné románky se studentkami jsou u něj na denním pořádku. Jednoho dne k němu do třídy příjde krásná Consuela. I s ní naváže známost, ale jedná se o něco jiného. Je do ní blázen a nedokáže se ubránit žárlivosti.
Docela jsem se na tuto knihu těšila, jelikož mě v poslední době zajímá téma vztahu profesor/studentka. Ale nebylo to to, v co jsem doufala. Určitě je to zajímavá kniha, ale nic pro mně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama