Důsledky deprese a moc prokrastinace

28. listopadu 2016 v 14:40 | Lufienne
Už je to pár let zpátky, co jsem kvůli depresím přestala dělat věci, které mě dosud bavily. Přestala jsem číst knížky. Přestala jsem fotit, psát, hrát na kytaru. Přestala jsem se zajímat o to, co se děje u mých oblíbených interpretů a herců. Přestala jsem se vídat se svými kamarády… Procházela jsem tehdy hodně složitým obdobím, které třebaže je už za mnou (*musímtozaklepat*), pořád se z těchto stavů nemůžu dostat, a nemyslím tím teď depresivní stavy, o tom jindy, ale hluboký nezájem. V poslední době nedělám nic jiného, než že sedím u YouTube nebo u seriálů. Nečtu, nefotím, nehraju na kytaru. Nedělám nic, pořád se jen flákám. Jakákoli činnost je pro mne velká dřina a všechno dělám až na poslední chvíli.

Teď je pondělí odpoledne. Ve středu ráno odevzdávám esej, bez které bych nedostala zápočet. And guess what? Ještě jsem ji nezačala psát. A nemyslím si, že ji dnes psát začnu. Jsme si jistá, že to budu všechno dohánět zítra večer. Na poslední chvíli. Jako vždy.


Vím, že to tak má spousta lidí. Nikomu se nechce dělat věci do školy, chodit do práce… To je pochopitelné. Ale pro mě je pořád problém udělat si čas i na kamarády nebo si otevřít knížku a číst. Když se nemůžu donutit dělat věci, které mám ráda, jak se pak mám donutit k plnění povinností?

Chtěla bych to změnit. Chtěla bych se zase začít bavit s kamarády, chtěla bych číst tuny knih, chtěla bych být dobrý student…. Ale nejde to. Něco ve mě mi v tom brání.

Myslím, že celkem dobře tento můj stav popisuje refrén z Who Wrote Holden Caulfield od Green Day. A vlastně postava Holdena z Kdo chytá v žitě mi teď připadá hodně blízká, ještě bližší, než byla dřív. Před pár dny jsem si tou knihou listovala. Je to skvělý příběh. Je to jedna z mých nejvíc oblíbených knih vůbec. Měla bych si ji přečíst znovu. Celou. Snad se k tomu donutím...

There's a boy who fogs his world and now he's getting lazy
There's no motivation and frustration makes him crazy
He makes a plan to take a stand but always ends up sitting.
Someone help him up or he's gonna end up quitting

To je zkrátka story of my life.


Rage & Love
Lufienne


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ratuska Ratuska | E-mail | 28. listopadu 2016 v 14:57 | Reagovat

Jsem na tom teď dost podobně. Docela šikovná je knížka od Ludwiga Konec prokrastinace. Bohužel v mém případě je problém ještě jinde, budu muset najít jinou šikovnou knihu :-D.

2 Lufienne Lufienne | Web | 28. listopadu 2016 v 15:33 | Reagovat

[1]: jo, tu už jsem zkoušela... dokonce jsem to i nějaký měsíc praktikovala! xD ale zase nic :/

3 R. R. | Web | 30. listopadu 2016 v 12:10 | Reagovat

až mě štve, jak moc tomuhle rozumím. je strašně těžký se pro něco nadchnout v něčem znovu najít smysl... a je jedno, že člověk se z toho nejhoršího už vyhrabal. jsou prostě věci, co nám deprese prostě sebere a vzít si je zpátky je snad ten úplně největší boj.
ono to zase přijde, věřím tomu.

4 Lufienne Lufienne | E-mail | Web | 30. listopadu 2016 v 14:58 | Reagovat

[3]: snad máš pravdu :)

5 Hrobárka Hrobárka | Web | 30. listopadu 2016 v 23:36 | Reagovat

Podľa mňa to chce len čas. Tiež som zacyklená v sedení na gauči a pozeraní na hodinky :-| nemá cenu to siliť, aj tak by sa nič nezmenilo...

6 Lufienne Lufienne | E-mail | Web | 1. prosince 2016 v 0:39 | Reagovat

[5]: asi to fakt chce čas... ale už to trvá moc dlouho :/

7 Lenkal Lenkal | E-mail | 15. dubna 2017 v 21:52 | Reagovat

No já hlavně myslím, že všechno se dá řešit, já měla na škole obdobné problémy a nakonec jsem si nechala třeba vypracovat semestrální práce: http://www.vsprace.cz/semestralni-prace a různě jsem si studium ulehčila, aby se dalo zvládnout...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama